“V dubnu ’94 jsem nastoupil na univerzitu a taky začal chodit do autoškoly. Chtěl jsem začít jezdit co nejdřív, a když se mi v červnu konečně dostal do rukou řidičák, tak jsem hned začal koukat po prvním autě. Na začátek jsem si chtěl pořídit něco malého, ale při tom rychlého a mrštného a tohle mi nakonec přistálo v garáži.”

“Byl to GT-Apex z roku ’87. Na auto jsem časem přidal lepší výfuk, podvozek, brzdový destičky a hadice a nakonec i mřížku chladiče z verze před faceliftem. Bylo to ještě v době před seriálem Initial D, takže to auto většina lidí neznala. Trénoval jsem hlavně na okreskách v okolí Kobe, ale taky na malých okruzích v kraji.”

“Bylo to hodně srandy. Moje docházka ve škole se postupně zhoršovala a neměl jsem žádný peníze, protože jsem každý den trávil na kopcích.”

“Ale ne vždycky se daří, takže se mi to občas podařilo trochu rozbít…”

“Kamarádi mi s tím ale naštěstí hned další den pomohli, rozebrali veškerou poničenou plechařinu a sehnali mi náhradní. Neměl jsem peníze na nějaký extra lak, všechno se muselo řešit barvou ve spreji. Hodně z těch kamarádů se kolem aut už nemotá, protože se museli soustředit na důležitější věci v životě.”

“Každou chvílí jsme na autech něco dělali, naší dílnou se stalo parkoviště před univerzitou.”

“Auto jsem měl dva a půl roku než jsem ho jednou na kopci zničil tak, že bylo na odpis. Bylo to jedno z nejintenzivnějších období v mém životě. A na závěr moje nejoblíbenější fotka…”

“Nezapomeňte na to jaká je za volantem sranda!”

Inspirovali jsme se legendárními fotoromány z Bravíčka a zkusili jsme něco podobného udělat i tady. Podobných storek je na japonských webech docela dost a tak jsme jednu z nich zkusili volně přeložit, ať vidíte, jak se japonská mládež začátkem 90. let bavila.

Tags: Fotoromán, Hatch, Kouki, Levin, Nippon

Posted in 86 Life